Dlouhé roky musel žít nejen bez svých sourozenců, ale i dcery. Často jej lákalo, aby se zkrátka na nic neohlížel a vrátil se alespoň za ní, naštěstí silná vůle byla v tomhle silnější, než jakákoliv touha vidět své dítě a být pro něj. Sice si díky tomu připadal jako otřesný otec, ale vše bylo ve jménu jejího bezpečí. Nemohl ji být na blízku, jinak by ji ohrozil na životě. Alespoň malý klid na duši mu dávalo to, že věděl, že se bude mít s Caroline dobře. Věřil ji více, než kterémukoliv jinému člověku, který nepatřil do jejich rodiny. Možná dokonce víc, jak některým z jeho rodiny. Nakonec Finn nebo jeho rodiče nejsou zrovna vhodní adepti, kterým by svěřil svou dceru, i kdyby byli naživu. Tak či onak dlouhá léta bojoval sám se sebou, aby se držel od rodiny dál a aby si připadal alespoň trochu užitečný, rozhodl se postupně začít zbavovat jednoho nepřítele za druhým. Přeci jenom nechtěl riskovat, že by se Hope něco stalo kvůli jeho minulosti.
Takhle to pokračovalo opravdu dlouhou dobu až do dne, kdy mu zazvonil telefon, na jehož displeji se objevilo jméno Caroline. Váhal, zda-li to má zvednout, nakonec ale udělal dobře, že tak učinil, jelikož se dozvěděl, že se s Hope něco děje. Věděl že to Hope nikdy neměla lehké a mrzelo ho, jaký život musí žít. Že jí nedokázal dát klidné dětství a stejně tak věděl, že jeho přítomnost ji může ohrozit, ale pokud se s ní něco děje, nemohl jen v povzdálí čekat, až to vyřeší Caroline nebo Alaric. Potřeboval se ujistit, že bude Hope v pořádku. A tak i přes veškeré nebezpečí, které by svým návratem mohl způsobit, se vydal do Mystic Falls. Cesta byla dlouhá, jelikož se zrovna pohyboval po Evropě, ale nakonec přeci jenom konečně míjel ceduli, která jej vítala v Mystic Falls. Poté již zamířil k domě, ve kterém bydlí Caroline i s jeho dcerou. Zastavil před ní a na chvíli zůstával ještě sedět v autě. Lhal by, kdyby řekl, že je připravený na setkání se svou dcerou, ale věděl že nemá na výběr. Po pár dalších chvil odhodlávání se, se tedy konečně uráčil vystoupit z auta a zamířit ke dveřím domku. Poté dokonce stiskl zvonek a čekal přede dveřmi, až mu přijde někdo otevřít. V tuhle chvíli doufal v Caroline. Neví, co by řekl, když by se hned mezi dveřmi setkal s Hope. Neví ani co řekne, až dojde na pozdější setkání. Ale možná Caroline mu dokáže dát potřebnou oporu, aby se odhodlal vyhledat nebo dokonce počkat u ní doma na svou dceru, se kterou nebyl už několik let dokonce ani v kontaktu.
Předmět: Forbes House 
